V krátkosti se Vám pokusíme vysvětlit, co znamená zkratka NDC – New Distribution Capability.
Letecké společnosti celého světa jsou od doby nástupu internetu podrobovány neustálému porovnávání tarifů, leteckých spojení a nabízených služeb na palubách svých starších či novějších leteckých flotil.
Popravdě vzato to nemají jednoduché, vždyť se jedná o miliardový business, který, jen pro představu, je vyšší, než státní rozpočty malých států Evropy; jen pro zajímavost LH Group reportovala obrat cca 38 miliard Euro za rok 2024, a tak jakékoliv zaváhání může znamenat vysoký propad obratu a s tím spojenou vysokou ztrátu. A tak je zcela zjevné, že se airlines snaží ušetřit kde mohou a získat co nejvíce klientů, jak jen to jde.
Za tímto účelem si letecké společnosti uvědomili, krom jiného, že jejich platby na distribuci letenek skrze hromadné prodejní kanály, odborně se jim říká Global Distributions Systems – GDS (např.: Amadeus, Galileo, Sabre apod.) je stojí nemalé náklady, v průměru se můžeme bavit o cca14€ za letenku (záleží na počtu segmentů, kuponů), a tak se rozhodli, že budou distribuci zajišťovat samy. To jim umožní hned řadu výhod, od tvorby vlastní cenové politiky nezávislé na přímém porovnání s konkurencí, větší kontakt s přímým zákazníkem, vyloučí odbornou pomoc cestovních specializovaných IATA cestovních agentur a budou moci významné korporátní klienty napojit na přímý prodej. Zní to jako báječný plán, který ušetří miliony, ale realizace není tak snadná, jak si právě u výše jmenované letecké společnosti mysleli, oni jsou totiž průkopníci dané myšlenky, které se říká ve zkratce NDC – New Distribution Capability. Zjednodušeně vzato se dá říct, že se jedná o prodej bez účasti GDS a pokud možno i bez IATA agentur, prostě prodej napřímo. Úplně nejlepší scénář by byl, kdyby klient otvíral stránky jen jedné velké airlines a tam si kupoval to, co tam najde. Ale realita je trochu jiná. Konkurence zde musí být a klient si musí sám stanovit, která varianta je pro něj ta optimální. Žádná letecká společnost nemůže obsáhnout lety celého světa, i když se snaží prostřednictvím svých aliancí, resp. aliančních partnerů tam, kde se jim to fyzicky nevyplatí, nasadit svá letadla a kde by se na daném trhu nemuseli udržet nebo je pro ně velké riziko, že by linka byla nerentabilní, a tak dochází k tomu, že se jednotlivý prodejci, IATA agenti, za vynaložení velkých nákladů na IT jednotlivě připojují k rozhraní velkých leteckých společností, které se rozhodli rozšířit svoji distribuci o NDC (jen chci podotknout, že každé rozhraní je jiné).
Samotní prodejci v tom vidí krok zpátky, jelikož proč mít další systémy pro připojení k arilines, když už tady globální systémy byly? Proč mít při prodeji otevřených 15 oken prohlížeče, když dříve stačil jeden? Odpověď je jednoduchá, airlines si spočítali, že se jim stále vyplatí dát koncový bod, ke kterému se mohou IT specialisté IATA agentur připojit a zprovoznit svůj online. A kdo nechce, tak nemusí, bude prodávat letenky s přirážkou za distribuci GDS nebo spoléhají, že si klient s určitostí najde právě to jejich výhodné spojení sám na jejich stránkách. Tím si samy vytvořili velké náklady na distribuci a zároveň přenesli obrovské náklady na prodejce letenek, čímž se jim povedlo jich část zcela eliminovat, a zároveň po vzoru low costových airlines, se vrhli na přímý boj o každého zákazníka. Pomůckou jim k tomu byly FFP (frequent flyer program – bodové a milové programy pro cestující a korporátní sféru) které si za ty roky prodejů vybudovali a celková obchodní síla globálních celků a aliancí.
Určitě to znáte, jednou se přihlásíte, aby jste získali nějaké výhody pro další let a už se reklam a různých nabídek jen tak nezbavíte, stále je vám budou podsouvat; jste přece náš klient a tak přímý boj o klienta začal, aniž by kdokoliv na začátku tušil, kam to vše směřuje.
Otázkou zůstává, co by se stalo, kdyby GDS obecně zlevnili své služby a naprogramovali by NDC tarify do svého prostředí? No nic, klienti by si toho ani nevšimli, prodejci by měli mnohem jednodušší práci a v konečném důsledku by byly letenky levnější, jelikož napojení na NDC a tvorba online systémů stojí vlastníky nyní mnohem víc, než dříve. Navíc ne každý online má všechny letecké společnosti integrované do své prodejní sítě. Takže airlines asi ušetřili, ale klienti to nepocítí. Ba naopak, ceny sice vypadají levně, ale je k nim třeba připočíst další platby; především za zavazadla (malá, větší a velká – odbavené zavazadlo), dokupování sedaček různých kategorií, celosvětová inflace a hlavně, pro konečného zákazníka je nyní mnohem těžší srovnat si jednotlivé tarify a konečné ceny, které ne každý online uvádí hned na začátku, a to nemluvím o platbě kartou, která je v případě firemních zákazníků zpoplatněna.
V konečném důsledku je pro airlines velmi složité nabízet letenky, resp. ceny letenek předem, aniž by věděli, komu je nabízejí. Proto je pro ně mobilní aplikace a přihlášení klienta při každém vyhledávání tak důležitá. Určitě jste někteří odpozorovali, že pokud se budete stále dívat na jeden termín a destinaci, tak se vám cena bude zvyšovat. Ano, to je cíl, větší zisk ze sedačky v letadle.
Letecké společnosti udělali rozkol v zavedených pořádcích, rozporcovali zavedené tarify a jejich podmínky, a využili situaci a rozparcelované tarify začali opět spojovat a to tak, že si je nyní klient tvoří sám, říká se tomu ANCILLIARIES. Takže se zrušily staré pořádky a zavádí se nové. Vše se kupuje jednotlivě. No a tomu se začalo říkat FARE FAMILIES; prodává je několik významných aerolinek jak v Evropě, tak i v USA a Asii. Toho se samozřejmě chytli marketingový odborníci a začali tvořit, nyní přichází s tím, že současné nabídky opět svážou do balíčků, které se jmenují FLEX, SAVER, CLASSIC, FLYDEAL apod., Tím docílí toho, že si sice můžete koupit jen to minimum služeb, které chcete, ale taky vás vábí na další služby se slevou, takže když si koupíte ancilliaries svázaných do fare famillies, tak dostanete nějakou slevu, prakticky utratíte více, což je vlastně záměr. Ale tím nekončíme, teď si představte, že se tyto nabídky začnou křížit a prolínat. Chápete, kam tím airlines míří?
Dalším cílem je celosvětový marketing. Zaměření ceny na trzích, kde je rozdílná kupní síla. A myslím, že tady už svítá všem, tady si každý už určitě udělá obrázek sám. Třídění klientů od těch nízkopříjmových až po ty korporátní, kteří využívají business letenky. Kam až legislativa dovolí aerolinkám zajít, není zatím zjevné, ale zatím můžeme být rádi, že jsou zde možnosti anonymního vyhledávání a že stále máme možnost volby.